Šlo to ze dne na den

Měla teď mít na sobě závodní plavky, místo toho má ochranný oděv, respirátor a roušku. Dálková plavkyně Lenka Štěrbová (25) coby studentka medicíny už měsíc pracuje v první linii.

Jaké to je?
Pocity jsou zvláštní. Myslela jsem si, že se v téhle době budu připravovat na kvalifikaci na olympiádu v dálkovém plavání. Ale najednou přišla tahle situace a já jsem cítila morální povinnost pomoci. Navíc i naše fakulta je hodně aktivní a pomohla nám všem se zapojit. Šlo to ze dne na den. Vyplnila jsem formulář a druhý den mi volali, ať nastoupím do pražské Nemocnice Na Bulovce. 

Místo teorie ve škole rovnou praxe a ještě v extrémních podmínkách?
Musím říct, že přijetí bylo milé, protože jsme si jako studenti poprvé nepřipadali jako přítěž. Všichni nám moc děkovali, že jsme přišli. 
Pracuji tedy na oddělení, které se jmenuje krizové infekční. A dělám přímo výtěry, odběry od pacientů, kdy ke mne přijdou z triážního stanu. Výtěry posíláme naproti do laboratoře. Všichni dělají 24 hodin denně, což je šílený.

Na co sis musela hodně zvykat? 
Že mne nikdo nevodí za ručičku a pracuju samostatně. Také vydržet 12 hodin s respirátorem a ve skafandrech. Navíc nesahat si na obličej také nebylo snadné, člověk by neřekl, kolikrát za den to udělá úplně nevědomky.

Máš strach?
Obavy jsou, ale počítám s tím, že nákaze se neubráníme. Snažím se proto, aby ta infekční dávka při každé směně měla co nejmenší důsledky pro mě, či potažmo rodiny. Naštěstí rodiče netrpí žádnými potížemi, díky čemuž mohu přijet k nim domů a nebát se, že je nakazím. Zapojila se má sestra i přítel, protože jsou také medici. S ostatními kamarády se nestýkám. 

Jak to nyní máš s plaváním?
Jsem reprezentant v dálkovém plavání. Měla jsem zkoušet kvalifikaci na 10 km. To, že je olympiáda posunutá, jsem uvítala. Byla by to nejvíc nefér olympiáda. Protože, pokud by se tam sešli lidi z celého světa v momentálním stavu, spustila by se vlna pandemie nanovo. A hlavně, má to být společenská událost, přehled nejlepších výkonů od nejlepších sportovců na světě, na kterou se všichni těší.

Zkusíš to tedy za rok?
Určitě. Ale je pravda, že na to teď mám trochu jiný náhled. Vždy jsem měla školu na prvním místě, pak až plavání. Pořád ho beru jako koníček k dobré psychické i fyzické pohodě, kdy vypadnu z medicínského prostředí. Určitě budu pak plavat i při vykonávání medicínské praxe. Plavání není pro mě momentálně ta nejdůležitější věc na světě. Tím je zdraví. A to teď všichni pociťujeme víc než normálně. Jsem ráda, že jsem si vybrala povolání, v němž se o zdraví ostatních budu starat. Jsou ráda, že momentálně mohu být součástí pomoci ostatním.