Slavil jsem už v bazénu

V rozplavbách ME v Budapešti Jan Čejka (20) dohmátl v čase 1:56:66 na 200 metrů znak. Tím si juniorský mistr světa zajistil letenku do Tokia i vytvořil český rekord.

Co se ti honilo hlavou, když jsi viděl čas?
Je to skvělý pocit, hlavně obrovská radost, prostě splněný sen. Hned po doplavání jsem byl úplně nadšený a až později mi vše začalo docházet, že se mi to doopravdy povedlo, že pojedu na olympiádu.

Měl jsi v plánu ho dát už v rozplavbách?
Ano, chtěl jsem ho pokořit už v rozplavbách, protože jsem nevěděl, jestli se mi povede probojovat se do semifinále.

V něm jsi měl čas pomalejší. Většinou se časy zlepšují...
V semifinále se mi nepovedl start a hodně jsem tam ztratil, přesto jsem ale plaval rychleji než můj původní osobák, takže jsem byl i tak spokojený.

Kdo a co může za to, že jsi právě dosáhl na takovou metu?
Nejvíce vděčím mému trenérovi Martinu Kratochvílovi, který se snažil zajistit mi tréninkové podmínky přes celou tu dobu uzavírky bazénů, abychom mohli trénovat a připravit se na takhle velkou akci. Nebylo to lehké, museli jsme hodně cestovat, ale formu se nakonec povedlo vyladit. Pak na tom mají velký podíl moji rodiče, kteří mě hrozně moc povzbuzují, a moje skupina, se kterou trénuji.

Závody probíhají bez diváků, téměř s prázdnými ochozy. Jak se ti plave v takové atmosféře?
Samozřejmě to není ono, hlavně při nástupu na start je hodně znát, že je tam větší ticho. V samotném závodě už to pak skoro nevnímám.

Při finále znaku 100 m žen se musel závod znovu opakovat, kvůli technických potížím na dráze č. 8. Kira Toussaint tak místo původního 2. místa skončila 4. Stává se něco takového často?
Myslím, že to není úplně běžné, ještě jsem se s tím nesetkal. Jak by bylo mně si vůbec nedokážu představit. A doufám, že se mi to nikdy nestane.

Profi plavci trénují odmalička, mnoho let. Co se na plavání tolik let učíte?
Je to stejné jako ve všem, na začátku se učíte základy sportu nebo pohybu, později nabíráte sílu a nakonec na vrcholové úrovni pilujete detaily. Stále je co vylepšovat, ať už techniku, starty nebo obrátky, na některých tratích je i taktika důležitá, jak rozvrhnout síly. Suchá příprava a kompenzační cvičení jsou samozřejmě také nezbytnou součástí. A čím je člověk starší, tím je i regenerace důležitější. I výživa se pochopitelně řeší, jako v každém sportu, je nutné, aby bylo tělo v dobré kondici a dostávalo vše, co potřebuje a co spálí v tréninku.

Jak často trénuješ a kolik km denně naplaveš?
Trénuji 10x týdně ve vodě a k tomu mám ještě suchou přípravu. Hodně záleží na tom, v jaké části sezóny se nacházíme, může to být 6 – 12 km za den, ale průměrně tak 10 km.

Říká se, že plavání je vysokoškolský sport, protože mnoho z vás vedle tréninku studuje školu. Jak to máš ty?
V září jsem dodělal střední školu a teď mám rok volno, ale od října již nastupuji na vysokou školu.

Prozraď, jak vypadá tvůj den před závodem?
Večer před závodem se snažím jít spát co nejdříve, abych se pořádně vyspal, ideálně minimálně 8 hodin. Vstáváme okolo půl 7 a jdeme na snídani.. Tu si dávám jen lehkou a sladkou. Pak jdeme nebo spíše jedeme na bazén. Tam se nejprve rozcvičím, a pak se jdu hodinu před mým startem rozplavat. Rozplavávám se většinou kolem 2 kilometrů, záleží na tom, na který start se chystám. Po rozplavání si připravím brejličky, čepičku a obléknu si závodní plavky. Těsně před startem se ještě namažu hřejivou mastí a lehce rozcvičím a rozdýchám.

Co dělá úspěšného plavce úspěšným?
Vrozené dispozice a talent dělají hodně, ale patří k nim píle, vytrvalost, schopnost stanovit si cíl a překonávat vlastní nepohodlí. Psychika samozřejmě také hraje velkou roli, ať už v tréninku, nebo ve chvílích, kdy se dlouhodobě nedaří, a především na vrcholových závodech.

Jaké jsou tvé následující plány?
V nejbližší době mě čekají závody ČP v Liberci a MČR v Ústí. Pak už bude následovat závěrečná příprava a odlet do Japonska.

A co čekáš od olympiády (tedy bude-li)?
Chtěl bych tam přijet v co nejlepší formě, vylepšit si svůj osobní rekord a zazávodit si se světovou špičkou.

Foto: Martin Sidorják pro Český svaz plaveckých sportů

ZNAKAŘ JAN ČEJKA: KDYŽ JSEM VIDĚL TABULI, BYL JSEM STRAŠNĚ ŠŤASTNÝ. NEČEKAL JSEM TO!